Hana Randová odpovídá na otázky týdeníku Táborsko

Táborsko 40/2010, 6. října 2010

• co jí funkce starostky Tábora dala a vzala?
• a proč chce v práci pokračovat…

Byla realita v pracovně starosty jiná, než Vaše představy?

Na místo starostky jsem šla z pozice vedoucí odboru životního prostředí, který má velmi širokou agendu. Měla jsem tedy pocit, že o radnici dost vím. Velmi rychle jsem ale zjistila, že zdaleka nevím všechno. Práci druhého si nedokážeme dost dobře představit, pokud si ji sami nevyzkoušíme. Například, když jsem s kolegyněmi začala připravovat různé velké kulturní akce, zjistila jsem, kolik práce za tím je. Důležité je mít spolehlivé kolegy, a to se projeví až při zátěži. Každá zkušenost je dobrá škola (jen školné je někdy poněkud vysoké).

Lišilo se uplynulé volební období od těch předchozích?

Zásadně, protože dřívější rivalové se poprvé sešli v koalici, která fungovala bez větších problémů. V některých případech (např. parkování či MHD) jsme ale obtížně hledali kompromis. Kromě pro mne nepochopitelného odstoupení Ing. Fišera z rady města pár týdnů před volbami a jeho následných těžko uvěřitelných vyjádření pro média byla spolupráce plodná a podařilo se nám prosadit hodně věcí. Nově jsme také aktivně zapojili veřejnost do řešení problémů města, komunikovali jsme intenzivně i s místními částmi a dařila se i spolupráce s neziskovým sektorem.

Chodí za vámi obyvatelé města se svými problémy?

Chodí, volají i píší. Pokud mohu, snažím se pomoci, ale zdaleka ne všechno patří do kompetence města. Většina podnětů se točí kolem bytového hospodářství, čistoty ve městě, požadavků na drobné investice. Někdo poukazuje i na různé nešvary. Snad nic mi neudělá takovou radost, jako vyřešená stížnost. Když se po městě objevily předvolební plakáty s mým mottem „Práce pro vás mě těší“, přišla mi spousta mailů s konkrétními podněty, co bych ještě měla zařídit. Velkou část z toho jsme ještě stihli - osadit lavičky, opravit prošlapy v chodníku, umístit odpadní koše. Jsem ráda, když lidé najdou čas a někdy i odvahu sednout a napsat pár řádek. Je vidět, že jim na městě záleží a to je dobře.

Co považujete za dobrý výsledek volebního období?

Odpověď není jednoduchá. Pro každého je důležité něco jiného. Podle mne jsou naše výsledky vidět všude kolem. Kdo je chce vidět, vidí, kdo ne, toho asi nikdo nepřesvědčí. Radost mám z mostu přes nádraží, protože ve finále město nestál ani korunu. Velmi úspěšně jsme čerpali evropské finance z různých zdrojů. Určitě musím zmínit odpočinkovou zónu Komora. Těší mne, že si mezi Táboráky získala oblibu a je hojně vyhledávaná. Nedávno se nám podařilo získat prostředky na betonový skatepark, který ještě letos vyroste na sídlišti Nad Lužnicí u Komory. I jordánské nábřeží se proměnilo a vznikla příjemná promenáda. Vyrostly dvě nové tělocvičny, některé budovy škol dostaly nový kabát. V oblasti životního prostředí máme nové sběrné dvory, rozšířený systém sběru odpadů, probíhá sanace skládky v Bydlinského ulici nebo vysazování izolační zeleně v Čekanicích. Nezapomněli jsme ani na místní komunikace, ale na ně není peněz nikdy dost. Snažíme se naše také město víc prezentovat a spousta akcí se u nás také koná. Vzpomínám si na radost z českého zlata na světovém šampionátu v cyklokrosu, zapojení města do JazzFestu, na Léto nad Jordánem i tradiční „Táborky“. Ale úplně největší potěšení jsem měla z Her IV. letní olympiády dětí a mládeže v Táboře. To byl nezapomenutelný zážitek.

Nemáte obavy z vývoje ceny vodného a stočného po nynější velké rekonstrukci?

Stav vodovodní i kanalizační sítě v našem městě byl bohužel dlouhodobě podfinancovaný. Když se objevila možnost získat evropskou dotaci a ušetřit tak peníze Tábora jako jednoho ze spoluvlastníků Vodárenské společnosti Táborsko, po důkladné úvaze jsme se pro tento krok rozhodli. Za pět, deset let bychom už od Evropské unie nedostali ani korunu. Pádným argumentem byla i zaměstnanost v regionu. Zatímco jinde krize zastavila stavební činnost, v Táboře byla práce pro zdejší firmy a jejich zaměstnanci přinášeli domů výplatu, ne podporu v nezaměstnanosti. To jsme pojistili dohodou, že velké firmy, které zakázky získaly, místní subdodavatelské firmy vyplácejí v řádných termínech. Předpokládaný vývoj ceny vodného a stočného byl řádně projednán zastupitelstvem v rámci koncesního řízení. Poplašné zprávy o stokorunových cenách, vypouštěné v rámci předvolebního boje, jsou naprostý nesmysl.

Jaká je situace s odbahněním Jordánu?

Je strašně jednoduché probudit se po několika letech naší práce a začít se trefovat do hotového projektu, jehož příprava stála hodně úsilí. Proč to odpůrci nedělali v začátcích? Každý kritik říká, co nechce, ale neřekne, co by vlastně chtěl a jak by problém řešil. Projekt obnovy Jordánu je zpracován komplexně, tedy včetně nakládání s vytěženým sedimentem, a podpořen evropskou dotací jako celek. S vyvážením sedimentu počítáme i nadále do vytěžené pískovny Hůrka, protože neexistuje zákonný důvod, proč by tomu tak být nemělo. V průběhu prázdnin byl vyhodnocen tendr na zhotovitele stavby. Vše proběhlo regulérně, členy výběrové hodnotící komise byli zástupci politických stran a hnutí z táborského zastupitelstva, včetně odpůrců akce, zástupce Plané nad Lužnicí a projektant. Rada města dostala výsledek výběrového řízení a rozhodla o výběru nejvhodnějšího uchazeče. V zákonné lhůtě se ale jedna z firem odvolala na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten dodnes nevydal ve věci žádné rozhodnutí. Podpis smlouvy je odvislý od rozhodnutí ÚHOSu, které nelze předvídat. Já osobně za projektem stojím a jeho realizaci podporuji. Zažila jsem povodně, vím, co voda dokáže.

Co bude se Střelnicí?

Mrzí mě, že jsme záležitost Střelnice nevyřešili v tomto volebním období, ale jsem ráda, že většina zastupitelů projevila zájem ponechat Střelnici ve vlastnictví města. Pro mne je Střelnice, asi jako pro mnohé Táboráky, srdeční záležitost. V současné době je celá kauza u soudu, který, doufejme, rozhodne rychle. Ne, že by provozování tohoto kulturního stánku byla procházka růžovým sadem. Město bude muset provoz Střelnice částečně dotovat a také dovybavit vhodnou technikou. Střelnice a její provozování tak bude tématem pro příští zastupitele. Máme tady hodně šikovných lidí, a když dají hlavy dohromady, určitě přijdou se zajímavými nápady.

Jak vidíte pokračování privatizace bytů?

Čtyřmi pilíři privatizace jsou určeny bytové domy na prodej i ty, které by si město mělo nechat, což je v jednotlivých lokalitách zhruba 20 procent bytového fondu. Za uplynulé čtyři roky se nám podařilo prodat necelý tisíc bytů. Po velkých diskusích jsme přistoupili ke stanovení základního nájemného a k němu připojili systém slev, které poskytujeme nájemníkům podle stavu jejich domu. Základní nájemné se platí jen tam, kde je dům zateplen, má opravenou střechu, výtahy po generální opravě a vyměněná okna, jinde dáváme slevy. Táborská ODS by i v příštím roce chtěla ponechat nájemné včetně systému slev na úrovni letoška.

Nebude následovat privatizace částí Bytesu nebo prodej akcií města v teplárně?

Zastávám názor, že si město má ponechat strategické majetky, pozemky, vytipované bytové domy a objekty, lesy, rybníky. Nikdy jsem neuvažovala, že by město mělo prodávat části Bytesu nebo část akcií v teplárně. Ale záleží na tom, kdo bude v zastupitelstvu a v radě. Za sebe říkám, že takové aktivity svým hlasem nepodpořím.

Mají funkce v představenstvech a dozorčích radách firem s městskou účastí zastávat uvolnění funkcionáři města, kterým nevzniká nárok na finanční odměnu za tuto práci?

Ano, hodlám tento názor prosazovat. Na druhou stranu o postech rozhoduje rada, případně zastupitelstvo, a tam budu mít, pokud budu zvolena, pouze jeden hlas.

Zasadíte se, aby cena tepla nestoupala?

Ráda bych zavázala zástupce města v akciové společnosti Teplárna Tábor, aby prosazoval zájmy města a jeho občanů tím, že se cena tepla nebude neustále zvyšovat.

Co vám funkce starostky dala a vzala?

Dala mi hlavně hodně zkušeností, nový přístup k některým věcem a poznala jsem i řadu zajímavých lidí. Pracovala jsem sice v šíleném tempu, ale bavilo mě to, protože je moje práce vidět. Ztratila jsem hlavně čas na rodinu i přátele. Naštěstí je má rodina tolerantní. Také opravdoví přátelé, kterých má každý z nás jen pár, mi zůstávají. Objevilo se i hodně pseudopřátel, ale to musí člověk umět rozeznat. Víc mě mrzí, že jsem přišla o část iluzí, protože ne každý drží slovo.

Proč tedy jdete do voleb znovu?

Mám práci pro Tábor a Táboráky ráda. Za čtyři roky dokážete nastartovat hodně věcí, na jejich realizaci je to však doba krátká. Je připravena řada projektů pro nové zastupitelstvo. To jsme my před čtyřmi lety neměli. Usilovala jsem s kolegy o podporu potřebných investičních akcí z různých dotačních programů a teď čekáme na výsledky. Pokud nás lidé podpoří, budeme ze všech sil pracovat na realizaci připravených akcí a samozřejmě řešit i každodenní problémy Tábora a jeho občanů. Každé poděkování za něco, co se nám povedlo, mě nabíjí energií a dává mi sílu pracovat ještě víc. Miluji tohle město, proto kandiduji i letos.

(PI)